Názory
 
27.9.2017

EURO a pozice v EU

Jaká nás, jakožto Českou republiku a její občany, čeká budoucnost? Jaké jsou očekávané změny konceptu eurozóny? Bude pozice členských států EU stojících mimo eurozónu oslabena? Co nálady naší společnosti přinášejí k evropskému vyjednávacímu stolu? Jak se vypořádat se současnou situací, a jak pracovat s mýty ohledně EU?

EURO a pozice v EU

Tyto a mnohé další otázky se staly tématem konference EURO a pozice v EU, která se uskutečnila 27. září 2017 v prostorách Galerie Café Louvre v Praze. A my Vám přinášíme její záznam, ten stejně jako i další videa naleznete také na našem TOPAZ youtube kanálu.

Na konferenci účastníky přivítali a úvodní slova pronesli: Miroslav KALOUSEK, bývalý ministr finančí ČR a současný předseda TOP 09, Ivan MIKLOŠ, bývalý ministr finaní SR a současný poradce ministra financí Ukrajiny a Tomi HUHTANEN, výkonný ředitel Wilfried Martens Centre for European Studies.

Kalousek: „Tedy euro v České republice – Jedním z mýtů je, že měnová politika rozhoduje o prosperitě států. Jako kdyby mohla úroková sazba určovat míru růstu či bídy ekonomiky, to rozhodně nemůže, může však zamezit kolísaní ekonomiky či nastavit podmínky pro její rozvoj. Přijetí eura není ničím jiným, než volbou více či méně vhodného uspořádání ekonomiky a odpověď na jeho vhodnost se liší země od země. V České republice měnový, politický i ekonomický pohled jasně podporují přijetí eura. Hlavní důvod, proč se tento pohled tak pomalu prosazuje, je zkreslený a skutečnosti neodpovídající pohled našich obyvatel, který je postojem řady našich politiků, od kterých tento pohled přejímají a nutno říct, že všichni při tom ignorují fakta. Pro naši zemi je podle mého přesvědčení přechod na euro výhodný zejména kvůli naší struktuře ekonomiky a také díky tomu, že naše ekonomika dosahuje stability srovnatelné se zeměmi platícími eurem. Přechod na euro sám o sobě není ničím jiným než přepočtem cen, úspor, dluhů či mezd určitým zafixovaným kurzem, který odpovídá tržnímu, to samozřejmě nevytvoří žádné bohatství, v tu chvíli se to jenom přepočte, v tu chvíli nikdo nezbohatne ani nezchudne.“

Mikloš„Európská únia je dobrý projekt, aj keď má svoje chyby. Je pozitívny pre členské štáty aj celý svet. Je ľahké šíriť mýty, demagógie a populizmus. Európska únia dopláca na to, že nedokáže efektívne šíriť svoje výhody a dobré výsledky. Jednaz chýb EÚ je, že nedokončila svoju pôvodnú myšlienku - spoločný trh, a naopak v iných oblastiach sa išlo ďalej hoci na to neboli dokončené všetky predpoklady ako inštitucionálne, ako aj politické, ale aj napriek tomu je EÚ veľmi pozitívnym projektom. Keď sa na to pozriete z Kyjeva, Ukrajina, Poľsko a Slovensko mali pred 25 rokmi rovnaké HDP. Keď sa pozriete, kde sme my a oni tak SK má štvornásobnú kúpnu silu a na obyvateľa takmer osemnásobnú. Minulý rok mala Ukrajina rovnakú kúpnu silu, lenže Slovákov je 5,4 milióna a Ukrajincov 41 . Jedna z príčin sú reformy, ale aj vstup do EÚ.

V roku 2006 chcel premiér Fico zrušiť všetky reformy. Keď povedal, že nevie, či bude Slovensko pokračovať v prístupe do eurozóny, tak začala padať slovenská koruna. A on zmenil názor a prestal meniť reformy, pretože sa zistilo, že prinášajú rekordný rast). Keď sa Volkswagen rozhodoval, kde vo V4 rozšíri investície o cca. 1 miliardu euro, tak si vybral práve Slovensko a ako hlavný dôvod uviedol, práve to, že Slovensko ako jediná krajina V4 používa euro. Takže si myslím, že pozitíva prevyšujú nad negatívami.“

Hutanen„S výjimkou VB a Dánska mají všechny země EU povinnost zavést euro po naplnění určitých kritérií. Před deseti lety, když byla hospodářská krize, předvídalo mnoho expertů pád eura, to se však nestalo. Pokud byste se dnes zeptali lidí, co se stane s eurem, kdyby přišla obdobná krize, tak vám s největší pravděpodobností řeknou, že přežije. Evropa se posune dopředu a každá země si musí vyjasnit, jestli se posune dopředu s eurozónou či jestli bude hledat jiný způsob.“

V prvním panelu věnovaném podobě eurozóny po volbách v Evropě v roce 2017 a změnách jejího konceptu vystoupili Ivan MIKLOŠHelena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně TOP 09 a Vít DOSTÁL, ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.

Mikloš: "O prestávke som dostal od médií otázku, ak keby som bol českým ministrom financií, či by som bol pre vstup do eurozóny. Asi by som bol pre. Isté "ale" by tam však bolo a to súvisí s tým, že nevieme ako bude budúca eurozóna vyzerať. Jadrom EÚ sú krajiny, ktoré sú v EÚ, Schengene a eurozóne. Otázkou je, ako sa tieto inštitúcie budú meniť, a je isté, že sa budú musieť meniť. Po Nemeckých voľbách je jasné, že tieto zmeny nebudú až tak rýchlo, pretože sa vlády bude zúčastňovať FDP, ktorá nepodporuje federalizáciu EÚ. V eurozóne bude kľúčové, aký budeme mať typ fiškálnej únie - či budeme riziká zdieľať alebo ich minimalizovať. Problém totiž nie je v tom, že krajiny sú rozdielne bohaté ale rozdiel v divergencii konkurencieschopnosti. Tieto rozdiely sa musia mierniť práve buď transferom peňazí do slabších krajín, alebo reformami. Slovensko a Pobaltia urobili reformy a vďaka rýchlejším rastom dosahujú spomínanej konkurencieschopnosti, to sa však spája s tým, že tieto štáty, musí doplácať na štáty, ktoré tejto konkurencieschopnosti nedosahujú.“

Langšádlová: „Jsme v situaci, kdy žijeme ve velice provázaném globálním světě. Evropské společenství je společenství, kde žije půl miliardy lidí, jsme velice bohatým společenstvím. Ale z globální hlediska je integrace nejenom potřebná, ale i nezbytná, protože i velké evropské země jsou z hlediska globálního v porovnání s Čínou a dalšími subjekty v podstatě subjekty menšími. Proto si myslím, že i z ekonomického hlediska a v této době je evropská integrace jedinou cestou. Samozřejmě jsou na místě otázky jak, v jakých oblastech, jak rychle a tak dále. Já jsem přesvědčená, že naším cílem by mělo být, aby Česká republika a nejenom Česká republika ale i další evropské země byly společenstvím, které bude bezpečné, stabilní a prosperující. A tak bychom se měli u každé té otázky položit sub-otázku, jestli ten krok posílí stabilitu, bezpečnost a ekonomickou prosperitu“.

Dostál: „Co nás čeká je střetávání německé koncepce s koncepcí francouzskou s tím, že francouzská koncepce může být ještě francouzštější s prezidentem Macronem zároveň ta německá koncepce může být o něco němečtější, vezmeme-li v úvahu, že ve vládě pravděpodobně usedne FDP, která v řadě pohledů na budoucnost eurozóny zastává ještě přísnější pohled, než je dnešní pohled CDU.“

Druhý panel, který se zaměřil na euromýty a ovlivnění veřejnosti, ale také praktické dopady tohoto stavu nejen na vyjednávání v rámci EU, obsadili Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, který mimo jiné zdůraznil, že na euro existují i jiné pohledy než ekonomické.

Havlíček: „Na euro musíme pohlížet i z jiného než ekonomického pohledu, jakkoli chápu, že musíme pohlížet na plusy a minusy toho ekonomického charakteru, a dokonce možná na tom prvním místě. Aje třeba vnímat euro i z toho sociologického charakteru, doslova a do písmene z psychologického úhlu pohledu. To se hrává velkou roli při byznysu zejména v tom menším a středním. Za další nějaké technické nebo technologické parametry, to znamená nějaká infrastruktura byznysu, podnikání a obecně nákupů a prodejů. Pochopitelně je třeba to vyhodnotit z pohledu politického, to si nenalhávejme, že euro není politická záležitost, jednoznačně je a řada politiků ať už pro nebo proti si z toho dělají politický žebřík. A já si i troufám tvrdit, že je třeba to posuzovat i z toho bezpečnostního charakteru, tím nemyslím pouze bezpečnost plateb, bezpečnost zajišťování, zabezpečování, to je spíše ten ekonomický parametr, já prostě jsem toho názoru, že euro je bezprostředně a bezezbytku spojenu s Evropskou unií.“ 

Kovanda: „Tím prvním mýtem, který slýchávám je, že nejsme na euro připraveni. Toto je podle mého soudu nesmysl. Co se týče makroekonomických podmínek tak v současné době nám řada zemí Evropské unie a dokonce západní Evropy může závidět, ať už je to výše dluhu k HDP, míra nezaměstnanosti, ať už jsou to mikroekonomické záležitosti, ať je to struktura ekonomika, sladěnost s Německem motorem eurozóny, v podstatě jsme sedmnáctou spolkovou zemí Německa už nyní, dokonce už bez eura. Na euro jsme již připraveni a jsme připraveni lepe než mnohé země, které již eurem platí (Portugalsko nebo Řecko). Což je pro mě trošku špatné znamení, protože pakliže jsou tyto země, které již eurem platí jsou na něj hůře připraveni než my, kteří jím neplatíme, tak mi přijde v tuto chvíli předčasné vstupovat s nimi do jedné měnové zóny, kde bychom potom tak či onak nakonec za tyto země, které jsou hůře připraveny než my, nesli náklady.

Některé z citací našich řečníků a mýtů okolo jednotné měny euro si můžete přečíst v našem informačním LETÁČKU.

Jaké jsou tedy největší překážky, které brání přijetí eura? "Přijetí eura brání pouze odvaha rozhodnout. Nejde o tafální rozhodnutí. Jistě, že naše země může zůstat bez eura, růst pomalu, přicházet o investice a nedočkat se vyšších mezd. Euro je prostě jen lepší možností. O hodně lepší." Tvrdí Luděk Niedermayer, ekonom a poslanec Evropského parlamentu. Stejně jako on se ani Karel Havlíček, ekonom a předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, neobává zchudnutí naší země: "Se společnou měnou nebudeme ani chudší ani bohatší, ale v delším časovém horizontu budeme méně zranitelnější. Přímá vazba na nejvýkonnější západoevropské ekonomiky nám dává větší míru stability, než sólová hra. Nepřijetím eura se posouváme zpátky do 20. století." S podobným názorem přichází i Zdeněk Tůma, ekonom a ex-guvernér České národní banky, v současné době partner v KPMG, který ve své citaci volá po racionálním uvažování, že "České koruně bude zanedouho 100 let, emoce ve vztahu k vlastní měně proto nejsou překvapivé. rozhodování o přijetí eura by přesto mělo být postaveno na racionálních argumentech. VOlba mezi plovoucím a fixním kuzrme/eurem nevede ani k vyššímu, ani k nižšímu růstu. Ani nezbohatneme, ani nezchudneme. Bohatí jsme pouze tím, co jsme schopni vyrobit a prodat, nikoli tím, v jaké měně to počítáme."

Ivan Mikloš, bývalý ministr financí Slovenské Republiky a současný ekonomický poradce ministra financí Ukrajiny, který laskavě přijal pozvání na naši konferenci se vyjádřil k přínosům přijetí eura na Slovensku: "Prijatie eura na Slovensku bolo dôlezité v súvislosti s reformami Dzurindových vlád, najmä tej druhe v rokoch 2002 - 2006. Na jednej strane práve tieto zásadné reformy umožnili Slovensku splniť potrebná kritériá a do eurozóny vstúpiť, na strane druhej potom členstvo v eurozóne slúžilo ako poistka pred zrušením reforiem počas vlády Roberta Fica v rokoch 2006 - 2010."

Ty z citací a mýtů, které se do jeho prvního vydání, vydáme v rozšířené verzi ještě v tomto roce. 

Konfernci uspořádal think-tank TOPAZ ve spolupráci s Konrad-Adenauer-Stiftung a Wilfried Martens Centre for European Studies.

Program: EURO a pozice v EU

27.9.2017

Program: EURO a pozice v EU

Fotogalerie: Euro a pozice v EU

Lukáš Kovanda (ekonom v investiční společnosti CYRRUS)
Lukáš Kovanda (ekonom v investiční společnosti CYRRUS)
Autor: Veronika Rejmanová
Ivan Mikloš (SR) při svém úvodním příspěvku
Ivan Mikloš (SR) při svém úvodním příspěvku
Autor: Veronika Rejmanová
Ivan Mikloš (SR) při svém úvodním příspěvku
Ivan Mikloš (SR) při svém úvodním příspěvku
Autor: Veronika Rejmanová
Ivan Mikloš s Miroslavem Kalouskem jako speakeře prvního panelu
Ivan Mikloš s Miroslavem Kalouskem jako speakeře prvního panelu
Autor: Veronika Rejmanová
Ondřej Houska (HN) - moderátor druhého panelu konference
Ondřej Houska (HN) - moderátor druhého panelu konference
Autor: Veronika Rejmanová
Helena Langšádlová při diskusi v rámci druhého panelu
Helena Langšádlová při diskusi v rámci druhého panelu
Autor: Veronika Rejmanová
Vít Dostál (AMO) při diskusi v rámci druhého panelu
Vít Dostál (AMO) při diskusi v rámci druhého panelu
Autor: Veronika Rejmanová
Vít Dostál (AMO) při diskusi v rámci druhého panelu
Vít Dostál (AMO) při diskusi v rámci druhého panelu
Autor: Veronika Rejmanová
Ivan Mikloš
Ivan Mikloš
Autor: Veronika Rejmanová
Vít Dostál a Helena Langšádlová v druhém panelu
Vít Dostál a Helena Langšádlová v druhém panelu
Autor: Veronika Rejmanová
Průhled do druhého panelu
Průhled do druhého panelu
Autor: Veronika Rejmanová
Lukáš Kovanda, Karel Havlíček a Alena Resl na třetím panelu
Lukáš Kovanda, Karel Havlíček a Alena Resl na třetím panelu
Autor: Veronika Rejmanová
Lukáš Kovanda, Karel Havlíček a Alena Resl na třetím panelu
Lukáš Kovanda, Karel Havlíček a Alena Resl na třetím panelu
Autor: Veronika Rejmanová
Lukáš Kovanda při diskusi ke třetímu panelu
Lukáš Kovanda při diskusi ke třetímu panelu
Autor: Veronika Rejmanová
Speakeři prvního panelu
Speakeři prvního panelu
Autor: Veronika Rejmanová
Tomi Huhtanen (ředitel WMCES) při svém úvodním příspěvku
Tomi Huhtanen (ředitel WMCES) při svém úvodním příspěvku
Autor: Veronika Rejmanová
1 2 ... »» ... Poslední

Kalendář akcí